Jako v mraveništi. Tak to vypadalo v sobotní ráno, 27.5. na louce u Srdíčka. Všichni zasvěcení dobře znají místo, kde se celá desetiletí schází třebíčští skauti. Žádný z příznivců skautingu si nenechal tuto slávu ujít. Ještě si zkusit nástup, než přijde veřejnost a jde se na to. Trocha nervozity panovala snad u všech. Opadla však ve chvíli, kdy všichni krojovaní, jako jeden bratr, sestra nastoupili v plné parádě u stožáru a za zpěvu junácké hymny hleděli na stoupající vlajku. Síla chvíle byla nepřekonatelná. Hrdost na to co ctíme a čím jsme, se rozhostila v našich srdcích. Oddílové pokřiky zazněly a povelem „Rozchod“ mohla slavnost opravdu začít.
Jako první v postaveném areálu vítal všechny příchozí infostánek, ve kterém svůj cíl měly městská hra, a stezka benjamínků probíhající přímo na místě. Stačilo sdělit tajenku či předat žeton a řádný luštitel si přišel na svoji odměnu. Výhrou mohl být i kotlíkový guláš. Velmi vítanými byly pamětní
předměty, z nichž nejcennější pro všechny byla turistická známka s portrétem Antonína Srdíčka Hobzy.
Vzniklý areál skýtal příležitost se vybít na bitevním poli polystyrenovými zbraněmi, zastřílet si z luku, zahrát si lakros či se poprat s bludištěm. Sportovci mající rádi výzvy uvítali orientační běh a pro milovníky kreativních disciplín tu byla připravena dílnička s výrobou bezových náhrdelníků či zdobení skautských perníkových lilií.
Nejočekávanějším bodem programu však byl vhled do minulosti. Výstava „jak šel čas…“, umístěná ve stanech s podsadou, zaujala každého kolemjdoucího. Dobovými předměty organizátoři ztvárnily desetiletí nejen skautského působení, ale i období zákazů. Bylo zajímavé sledovat, jak se vybavení modernizovalo a co všechno bylo standardem pro onu dobu.
Mnohými skloňovaná beseda s pamětníky v čele se Zdeňkem Bručounem Pruknerem měla velký ohlas. Chuť diskutovat a dozvědět se o našich společných dějinách byla velká. Mnozí pamětníci s sebou přinesli různé fotografie, deníky. Chtěli se podělit o své zážitky a zkušenosti. Prostoru však nebylo mnoho, proto již zde padl slib, že se sejdeme znovu. A to na podzim. Bručoun, jako milovník historie se obul do úkolu nashromáždit co nejvíce zajímavostí a fakt o skautském působení v Třebíči, a do budoucna se můžeme těšit na ucelenou publikaci.
Odpolednem zazněly kytary u příležitosti sloužení skautské mše, která pozvolna dovedla sobotní slavnosti ke konci. Pomyslnou tečku za vydařeným dnem učinil závěrečný slavnostní nástup a zpěv skautské večerky.
Sobotou odstartovaly celoroční oslavy, které přinesou řadu dalších akcí. Např. výstavu historických fotografii, den otevrenych kluboven nebo stoletý junácký bál.
KRN